Nadpis je možná trochu radikální, ale já vždycky říkám: Běháme se sebou a pro sebe. A tom, myslím Petra v jejím běžeckém příběhu píše. 

"Běh je pro mě jistý druh meditace, jsem sama, svobodná, volná, sama se sebou, vnímám své tělo, dech, tlukot srdce, přírodu, která je v každém ročním období a počasí nádherná. Překonávám své limity, posouvám hranice a za to si sama sebe a svého těla moc vážím, mám se mnohem víc ráda."

• Rozběhni se z chůze za 28 dnů - kurz zdarma
• Alena: Nevlezla se do šatů a začala běhat
• Lukáš: Šílený a hrdý běžec 
• Mirka: Díky běhu neřeším blbosti
• Petra: Začala kvůli plochému břichu
• Marcela: Skvěle spím a zhubla jsem 8kg

Prostě jsem vyběhla

Dočetla jsem příběh Alenky, což mě donutilo hluboce se zamyslet, proč to všechno dělám. Proč se týrám na sklonku 40tky půlmaratony, proč se plazím černou sjezdovku na Ještěd, a zas dolů, a pak ještě 3x nahoru, jen z jiné strany kopce. Proč plaším lesní zvěř za tmy s čelovkou a vybíhám i v počasí, ve kterém by ani psa nevyhnal? Proč na týdenní dovolenou v Tunisu balím do kufru i běhačky? Nejdříve jsem to uzavřela s tím, že fakt nevím, proč jsem začala. A nevím to vlastně doteď, ten první popud, prostě jsem jednoho dne vyběhla. 

Bydlíme u lesa, od mala jezdím na koni, nikdy jsem se krom jízdy na koni žádnému sportu pravidelně nevěnovala. Jako dítě jsem v běhu na 50 a 100 metrů patřila mezi nejhorší. Na druhou stranu jsem 1500 metrů  uběhla jako jedna z mála. Ale asi to tak v životě i běhu mám nastavené.. Nejsem sprinter, zato když se zakousnu, vydržím. 

3 měsíce po 3. porodu

Bylo mi 36, porodila jsem 3. syna, přiznám, s váhou jsem nikdy problémy neměla, ani těch poporodních kil moc nebývalo. Malé popobíhání, ne moc pravidelné, jsem zkoušela před třetím těhotenstvím. Ale opravdové rozeběhnutí nastalo až 3 měsíce po třetím porodu. Předtím jsem po šestinedělí začala cvičit denně s vlastní vahou a denně dělala dlouhé procházky v kopcích ve svižném tempu s kočárkem. To bylo to nejlepší na ta poporodní kila a získání kondice. 

Sama se sebou

A pak jsem se rozeběhla. SAMA, a to slovo bych zdůraznila, to je totiž ten důvod. Prostě od té doby pravidelně utíkám od dětí a manžela, abych byla SAMA. Maminky jistě pochopí. ONY jsou totiž všude, ale úplně všude. V posteli, na gauči, dokonce i na záchodě, prostě si vás všude najdou..  DĚTI.  Není v obydlí ani přilehlém okolí místo, kde by vás nenašly a občas je to k zbláznění. 

Proč běhám?

Prostě proto, abych se nezbláznila. Ačkoli někteří si myslí opak a sice, že jsem se zbláznila, když běhám. Není to pro medaile, není to pro úspěch být první, ale především je to pro mě jistý druh meditace, jsem sama, svobodná, volná, sama se sebou, vnímám své tělo, dech, tlukot srdce, přírodu, která je v každém ročním období a počasí nádherná. Překonávám své limity, posouvám hranice a za to si sama sebe a svého těla moc vážím,mám se mnohem víc ráda. A ten pocit při běhu, kdy to že začátku třeba moc nejde, bolí to, hlava to chce vzdát, a pak se to zlomí, najednou jako bych opustila tělo, přestanu vnímat únavu, tělo běží jako stroj dál, nějak automaticky, a já se na sebe dívám shora, mysl pluje nad tělem a je mi nádherně, mám pocit, že můžu běžet až na kraj světa, necítím únavu, všechny starosti jsou pryč jsem jen já se svým JÁ. A ten pocit po doběhnutí... Ano endorfiny jsou droga. Takže teď běhám, protože už prostě musím, protože kdybych neběhala, měla bych abstinenční příznaky a má rodina se ze mě zblázní. 

Jde to i bez hlídacích babiček

Chci všem vzkázat, že začít se dá kdykoli, že věk není limitující, že to jde i s dětmi, bez hlídacích babiček. První vysněný půlmaraton jsem zvládla po ročním běhání, letos jsem svou hranici  posunula na 30km a příští rok sním o maratonu. Je fajn vidět i posun a zlepšování v časech.  Běhám pravidelně asi 2 a půl roku hodně v kopcích  3-4x týdně. Tento roku mám naběháno 1.200 km.

S manželem jsem běžela i v ráji

A chtěla bych moc poděkovat manželovi, bez jehož podpory by to nešlo. A mimochodem i jeho jsem rozběhla a on letos běžel svůj první půlmaraton se mnou, a kde lépe, než v ráji.. tom Českém. Ať to běhá! Petra